Novela zákoníku práce 2023

Dne 19. 9. 2023 byla ve Sbírce zákonů pod číslem 281/2023 Sb. vyhlášena očekávaná novela zákoníku práce a některých dalších zákonů. Tato novela vznikla primárně za účelem transpozice evropských směrnic 2019/1152 o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách v EU a 2019/1158 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob.

Účinnost většiny ustanovení tohoto zákona byla stanovena na první den kalendářního měsíce po vyhlášení ve Sbírce zákonů, tedy na 1. října 2023. Níže naleznete stručné informace k nejzásadnějším změnám. Novele zákoníku práce bude věnován i webinář, který se uskuteční 24. 10. 2023 a můžete se na něj přihlásit prostřednictvím tohoto odkazu.

Rozšíření informační povinnosti zaměstnavatele

Stávající informační povinnost zaměstnavatelů vůči zaměstnancům se rozšiřuje o některé další údaje, jako např. dobu trvání a podmínky zkušební doby, stanovenou týdenní pracovní dobu nebo podmínky elektronického doručování písemností. Informační povinnost se nově vztahuje v plném rozsahu i na dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr (DPP, DPČ). Pokud nejsou zmíněné informace součástí pracovní smlouvy (nebo dohody), musí být informační povinnost splněna nejpozději do 7 dnů od vzniku pracovního poměru (v případě dohod 7 dní ode dne započetí práce) např. formou samostatného písemného dokumentu.

Změny u dohod konaných mimo pracovní poměr (DPP, DPČ)

K zásadním změnám dochází u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr (dohoda o provedení práce, dohoda o pracovní činnosti). Nově vzniká zaměstnavatelům povinnost rozvrhovat dohodářům pracovní dobu v písemném rozvrhu a seznámit s tímto rozvrhem (nebo jeho změnami) zaměstnance nejpozději tři dny před začátkem směny (nebo období, na něž je pracovní doba rozvržena), pokud se zaměstnavatel nedohodne se zaměstnancem na jiné době seznámení. Následně je třeba tuto pracovní dobu evidovat stejně, jako u pracovních poměrů.

Zaměstnanci pracující na dohody již budou mít také právo na čerpání všech překážek v práci. Nicméně náhrada odměny z dohody po dobu trvání jiných důležitých osobních překážek v práci bude příslušet pouze v případě, že tak bude stanoveno v dohodě nebo vnitřním předpise.

Lidem pracujícím na dohody budou nově náležet také příplatky (popř. náhradní volno nebo náhrada odměny z dohody) za práci ve svátek, příplatky za noční práci, příplatky za práci ve ztíženém pracovním prostředí a za práci o sobotách a nedělích.

Dále se s účinností od 1. 1. 2024 se u dohod zavádí nárok na dovolenou. Zaměstnancům na DPP a DPČ tak při splnění zákonem stanovených podmínek vznikne právo na dovolenou. Princip výpočtu nároku na dovolenou je obdobný jako u pracovního poměru, pouze se zde počítá s fikcí týdenní pracovní doby v rozsahu 20 hodin. Nárok vzniká po čtyřech odpracovaných týdnech a zároveň po odpracování alespoň 80 hodin u daného zaměstnavatele. V případě, že nebude nárok na vzniklou dovolenou vyčerpán, po uplynutí dohody bude muset zaměstnavatel tuto dovolenou proplatit (stejně jako u pracovního poměru).

Nově vzniká těmto zaměstnancům také právo požádat si o přechod do pracovního poměru, pokud v předchozích 12 měsících pracovali pro zaměstnavatele alespoň 180 dní. Zaměstnavatel je pak povinen do jednoho měsíce poskytnout písemnou odpověď s odůvodněním v případě, že žádosti nevyhoví.

Nové úpravy práce na dálku

Práci na dálku je nově možné vykonávat pouze na základě písemné dohody zaměstnance se zaměstnavatelem. Nařízena může být jen ve výjimečných situacích (např. v případě pandemie podle zákona o veřejném zdraví). Zaměstnancům bude náležet za práci na dálku náhrady nákladů spojených s výkonem mimo pracoviště. Hradit bude možné buď prokazatelné vzniklé náklady nebo bude možné sjednat se zaměstnancem (nebo stanovit ve vnitřním předpisu), že se bude poskytovat paušální částka za každou započatou hodinu práce na dálku. Minimální výši paušální částky bude stanovena vyhláškou MPSV. Zaměstnavatel si však může se zaměstnancem písemně sjednat i to, že náhrada nákladů vyplácena nebude.

Elektronické uzavírání a doručování pracovních smluv

Novelou se nadále významným způsobem mění pravidla pro doručování jednostranných písemností, jako je např. výpověď z pracovního poměru. Nově bude možné pracovněprávní smlouvy i elektronicky uzavírat.

Zaměstnavatel k tomu potřebuje souhlas s takovým doručováním a elektronickou adresu, kterou mu zaměstnanec pro tento účel sdělí a která není v dispozici zaměstnavatele (tzn. nesmí to být firemní adresa zaměstnavatele).