Zaměstnávání uprchlíků z Ukrajiny

V souvislosti s válečným konfliktem na Ukrajině byly dne 21. 3. 2022 publikovány ve Sbírce zákonů ČR dva nové zákony (č. 65/2022 Sb. a 66/2022 Sb., tzv. „Lex Ukrajina“), na jejichž základě je v současné době poskytována občanům Ukrajiny dočasná ochrana. Tato dočasná ochrana je udělována formou vízového štítku, který je vlepován přímo do cestovního pasu žadatele.

Vyřízení dočasné ochrany je pro výkon práce občanů z Ukrajiny klíčové. Ačkoliv občané Ukrajiny mají bezvízový styk s Českou republikou a mohou tu tedy pobývat až 90 dnů bez udělení víza, tento druh pobytu není určen k výdělečné činnosti. To znamená, že výkon práce občana Ukrajiny na území České republiky bez udělené dočasné ochrany by byl považován za výkon nelegální práce. Pokud měli občané Ukrajiny na území ČR trvalý pobyt nebo tu byli zaměstnáni již před vypuknutím válečného konfliktu (např. na základě zaměstnanecké karty), platí pro ně pravidla stejná jako doposud.

Pro účely zákona o zaměstnanosti se osoby s dočasnou ochranou považují za osoby s trvalým pobytem. Mají tak volný přístup na trh práce a mohou vstupovat do evidence uchazečů o zaměstnání. Tyto osoby lze zaměstnat bez předchozího oznámení volného pracovního místa a bez povolení k zaměstnání a to formou:

pracovního poměru (PP)
na dohodu o pracovní činnosti (DPČ)
i na dohodou o provedení práce (DPP) (na rozdíl od občanů Ukrajiny, kteří jsou na území ČR zaměstnáni na základě jiných pracovních oprávnění – u nich DPP sjednána být nesmí).

Povinnosti zaměstnavatele

Vzhledem k tomu, že se v případě občanů Ukrajiny jedná o občany tzv. třetích zemí, je zaměstnavatel i nadále povinen:

nahlásit nástup zaměstnance do zaměstnání, ukončení zaměstnání i případné změny v průběhu zaměstnání příslušnému Úřadu práce,
vést evidenci těchto zaměstnanců,
mít fotokopii pobytového titulu (to do až do 3 let po skončení tohoto zaměstnání).

KEO4 Mzdy: Doposud bylo třeba u zaměstnanců z Ukrajiny na osobní kartě vyplňovat (byť fiktivní) rodné číslo. Od verze programu 1.10.0 (zveřejněna bude do 30. 4. 2022) bude možno při pořízení nové osobní karty zaškrtnout, že se jedná o zaměstnance, kterému dosud nebylo rodné číslo přiděleno.

Práva a povinnosti zaměstnanců

Osoby s dočasnou ochranou mají stejná práva a povinnosti vůči zaměstnavatelům jako ostatní zaměstnanci. Nemůže jim tak být např. nabídnut nižší výdělek než českým zaměstnancům pracujícím na stejné pozici. Pracovní smlouva musí být písemná a pokud jí zaměstnanec nerozumí, doporučuje se zajistit její překlad do ukrajinštiny.

KEO4 Mzdy: Práva zaměstnanců související s výpočtem mzdy (např. dodržení minimální mzdy a příslušných úrovní mzdy zaručené, výpočet náhrady mzdy při dočasné pracovní neschopnosti, proplacení čerpané dovolené hodinovým průměrem apod.) program kontroluje automaticky u všech zaměstnanců, není třeba v tomto ohledu nic řešit.

Sociální pojištění občanů Ukrajiny

Na základě Smlouvy o sociálním zabezpečení mezi ČR a Ukrajinou (29/2003 Sb.m.s.) je občan Ukrajiny zaměstnaný u českého zaměstnavatele v České republice i sociálně pojištěn. Pro účely sociálního pojištění jsou považováni za zaměstnance osoby s příjmy ze závislé činnosti, které jsou účastny nemocenského pojištění, tj. vykonávají práci v České republice a mají rozhodný příjem minimálně ve výši 3500 Kč za měsíc.

KEO4 Mzdy: Odvod sociálního pojištění probíhá u všech zaměstnanců automaticky (bez ohledu na to, jestli se jedná o běžného zaměstnance nebo zaměstnance s dočasnou ochranou. Doposud bylo třeba u zaměstnanců z Ukrajiny vyplňovat (byť fiktivní) rodné číslo. Stejně jako na osobní kartě, nebude ani na hlášení „Oznámení o nástupu do zaměstnání“ tento údaj povinný a pokud budou všechny ostatní údaje vyplněny správně, mělo by projít i elektronické podání tohoto hlášení.

Zdravotní pojištění

Ačkoli bylo veřejně komunikováno, že Ukrajinci v režimu dočasné ochrany jsou z pohledu zdravotního pojištění tzv. „státními zaměstnanci“ (tj. plátcem pojistného je u nich stát), je jejich situace komplikovanější.

Dle aktuálních informací jsou uprchlíci z Ukrajiny na pojišťovnách automaticky zaregistrováni pod kódem „A“ (azylant) a tím se stávají státními pojištěnci. Pokud však začnou tyto osoby pracovat, změní se jim v systému kód na „Z“ (zaměstnaný cizinec) a osoby s tímto kódem již do kategorie státních zaměstnanců nespadají a je nutno u nich dopočítat zdravotní pojištění do minima.

Tedy, zatímco u „běžných“ pojištěnců státu se v případě zaměstnání vždy odvádí ze skutečného výdělku (tedy z hrubé mzdy zaměstnance v daném měsíci bez ohledu na její výši), v případě zaměstnaných uprchlíků s nižšími výdělky (např. u zkrácených úvazků, u dohod o pracovní činnosti nad 3500 Kč apod.) bude dopočítáváno do minimálního vyměřovacího základu.

KEO4 Mzdy: Na osobní kartě v sekci pojištění je třeba nastavit výpočet zdravotního pojištění z minimálního vyměřovacího základu (s platností ode dne nástupu do zaměstnání).

Zdanění příjmů občanů Ukrajiny v České republice

Česká republika má s Ukrajinou smlouvu o zamezení dvojího zdanění (SZDZ), proto je pro správné zdanění třeba vědět, kde je zaměstnanec daňovým rezidentem a kde práci vykonává.

Bez ohledu na to, jestli se jedná o daňového rezidenta nebo nerezidenta, příjem za práci vykonávanou v České republice podléhá vždy zdanění v České republice.

V současné situaci se v případě uprchlíků z Ukrajiny bude jednat především o daňové nerezidenty. Tito mohou u zaměstnavatele v ČR uplatnit pouze základní slevu na poplatníka (popř. slevu na studenta). Příjmy daňových nerezidentů oznamuje zaměstnavatel pro účely mezinárodní výměny v příloze 2 k ročnímu vyúčtování daně z příjmu.

KEO4 Mzdy: Od verze programu 1.10.0 (zveřejněna bude do konce dubna) bude možno na osobní kartě označit, že se jedná o daňového nerezidenta a uvést i další údaje, které by se v případě daňových nerezidentů měly evidovat na mzdových listech (číslo a typ dokladu prokazující totožnost nerezidenta, kód státu, který potvrzení vydal, identifikaci státu daňové rezidence a kód tohoto státu).

V některé z následujících verzí do konce roku 2022 bude ošetřeno hlášení „Vyúčtování daně z příjmu ze závislé činnosti“ tak, aby v případě, že jsou na organizaci zaměstnáni daňoví nerezidenti, vznikala automaticky také příloha č. 2 k tomuto vyúčtování.