Vystavování daňových dokladů po novele zákona o DPH

Technickou novelou zákona o DPH provedenou zákonem č. 502/2012 Sb. byly v návaznosti na směrnici o fakturaci provedeny od 1. 1. 2013 změny v pravidlech pro vystavování a uchování daňových dokladů.

Přehled změn:

vymezení daňového dokladu,
pravidla vystavování daňových dokladů,
náležitosti daňových dokladů,
zvláštní daňové doklady,
nové definování věrohodnosti původu daňového dokladu, neporušenosti jeho obsahu a jeho čitelnosti a
pravidla pro uchovávání daňových dokladů.

1. Vymezení daňového dokladu

V par. 26 je vymezeno, co se rozumí daňovým dokladem. Daňovým dokladem může být např.:

faktura,
doklad o zaplacení,
smlouva nebo
jiná písemnost, která má náležitosti daňového dokladu.

Doklad může mít listinnou nebo elektronickou podobu.

2. Pravidla vystavování daňových dokladů

V par. 27 jsou stanovena pravidla pro vystavování daňových dokladů. Jako základní pravidlo platí, že vystavování daňových dokladů při dodání zboží, převodu nemovitosti nebo poskytnutí služby se řídí pravidly toho členského státu, ve kterém je místo plnění.
Pravidla pro vystavování daňových dokladů v tuzemsku jsou vymezena v par. 28.

3. Náležitosti daňových dokladů

Základní náležitosti v zásadě pro všechny daňové doklady jsou vymezeny v par. 29. Možnost vystavení zjednodušeného daňového dokladu upravuje par. 30. Náležitosti zjednodušeného daňového dokladu stanovuje pak par. 30a.
Pravidla pro vystavení opravného daňového dokladu včetně povinných náležitostí jsou uvedeny v par. 45.

4. Zvláštní daňové doklady

Zvláštními daňovými doklady jsou:

splátkový kalendář (par. 31),
platební kalendář (par. 31a),
souhrnný daňový doklad (par. 31b) a
doklad o použití (par. 32).

5. Nové definování věrohodnosti původu, neporušenosti obsahu a čitelnosti daňového dokladu

V par. 34 jsou vymezena pravidla pro zajištění věrohodnosti původu, neporušenosti obsahu a čitelnosti daňových dokladů. Tato pravidla musí být dodržena u daňového dokladu od okamžiku jeho vystavení do konce lhůty stanovené pro jeho uchovávání.

Upozornění:
Na přijaté daňové doklady nelze doplňovat chybějící náležitosti a to zejména daň. Daň se uvede v evidenci pro účely DPH (par. 100).

Věrohodností původu daňového dokladu je myšlena skutečnost, že je zaručena totožnost osoby, která plnění uskutečňuje nebo která daňový doklad oprávněně vystavila.

Neporušeností obsahu daňového dokladu se rozumí skutečnost, že obsah daňového dokladu podle tohoto zákona nebyl změněn.

Čitelností daňového dokladu se rozumí skutečnost, že s obsahem daňového dokladu je možno se seznámit přímo nebo prostřednictvím technického zařízení.

AUDITNÍ STOPA

Zajištění věrohodnosti původu daňového dokladu a neporušenosti jeho obsahu lze v souladu s ustanovením par. 34 zákona o DPH dosáhnout prostřednictvím kontrolních mechanismů procesů vytvářejících spolehlivou vazbu mezi daňovým dokladem a daným plněním. Pro zajištění věrohodnosti původu daňového dokladu by tak měla každá účetní jednotka vytvářet spolehlivou auditní stopu tím, že bude uchovávat související účetní záznamy či dokumenty (např. objednávky, doklady o platbách, smlouvy, příjemky popř. výdejky materiálu apod.), a to po celou dobu stanovenou pro uchovávání daňových dokladů.

6. Pravidla pro uchovávání daňových dokladů

V par. 35 a 35a jsou stanovena pravidla pro uchovávání daňových dokladů.
Lhůta pro archivaci daňových dokladů je 10 let od konce zdaňovacího období, ve kterém se plnění uskutečnilo.

Informace GFŘ k pravidlům fakturace ve vztahu k implementaci Směrnice EU/45/2010 do zákona o DPH:

http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/cds/2013_Informace_GFR_k_fakturaci.PDF

Nejčastější dotazy k pravidlům fakturace:

http://cds.mfcr.cz/cps/rde/xbcr/cds/2013_Fakturace-dotazy_na_web.PDF