Překážky v práci v době platnosti mimořádných opatření přijatých v souvislosti s pandemií COVID-19

Na základě v tuto chvíli dostupných zdrojů jsme pro vás připravili informace související s překážkami v práci, které budou řešeny při zpracování mezd za měsíc 3/2020 v souvislosti s mimořádnými opatřeními. Zároveň vám doporučujeme článek sledovat i v následujících dnech; v případě nových skutečností bude průběžně aktualizován.

(aktualizováno 29. 3. 2020)

Ošetřovné

Dne 27. 3. 2020 byl ve Sbírce zákonů publikován zákon č. 133/2020 Sb. o některých úpravách v sociálním zabezpečením v souvislosti s mimořádnými opatřeními při epidemii v roce 2020, kterým se dočasně zásadně mění pravidla pro ošetřovné. Nově mají rodiče nárok na ošetřovné po celou dobu uzavření školských a výchovných zařízení, a to na děti mladší 13 let (tedy do dne předcházejícího 13. narozeninám). Stejně tak mají na dávku nárok lidé, kteří se z důvodu uzavření zařízení sociálních služeb starají o hendikepovaného člena společné domácnosti.

Zaměstnanec o výplatu ošetřovného žádá tiskopisem Žádost o ošetřovné při péči o dítě z důvodu uzavření výchovného zařízení, který mu vydá ve dvou vyhotoveních škola nebo zařízení určené pro péči o osoby závislé na pomoci jiné osoby (formulář k dispozici na stránkách ČSSZ). Tiskopis se předává zaměstnavateli pouze na začátku péče. Dále je třeba vždy po skončení kalendářního měsíce vyplnit zvláštní tiskopis Výkaz péče o dítě z důvodu uzavření výchovného zařízení (vzor na stránkách ČSSZ), kde žadatel uvádí dny, ve kterých poskytoval péči, a za které bude následně vyplaceno ošetřovné. Tento tiskopis se předává zaměstnavateli k doplnění. Pokud se při poskytování péče zaměstnanec střídal s jinou osobou, uvádí i dny, ve kterých poskytovala péči tato střídající osoba. Střídající osoba však uplatňuje nárok na dávku samostatně, stejným postupem, ale sama za sebe. Ošetřovné se nevyplácí zaměstnanci za dny pracovního klidu, pokud zaměstnanci nevznikl nárok na výplatu ošetřovného alespoň za 1 kalendářní den, který měl být pro něho pracovním dnem (bude se hodnotit v rámci kalendářního měsíce).

V programu KEO4 Mzdy v případě ošetřovného z důvodu uzavření výchovného zařízení vyberte překážku v práci „Ošetřování člena rodiny – s nárokem na ošetřovné“.

Protože žádost o ošetřovné při péči o dítě z důvodu uzavření výchovného zařízení neobsahuje žádné číslo potvrzení, je třeba při vytváření přílohy k této žádosti (NEMPRI) označit údaj „Zahraničí“. Následně nebude číslo potvrzení povinné a i případné elektronické odeslání přílohy projde bez problémů (jedná se o postup doporučený metodiky ČSSZ).

Karanténa

Po dobu karantény nařízené podle zákona č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví je zaměstnavatel povinen omluvit nepřítomnost zaměstnance (§ 191 zákoníku práce) a poskytnout mu pracovní volno. Zaměstnanec by měl zaměstnavateli překážku v práci prokázat „Oznámením o nařízení karantény“ vystaveným Krajskou hygienickou stanicí.

S ohledem na aktuální krizovou situaci však umožnila ČSSZ poskytovatelům zdravotnických služeb vystavovat i pro karanténu eNeschopenky (namísto papírového tiskopisu). V těchto případech následně obdrží zaměstnavatelé elektronické notifikace (mají-li nastaveno) stejně jako v případě dočasných pracovních neschopností.

Za období prvních 14 dní nařízené karantény má zaměstnanec právo na náhradu mzdy ve výši 60% redukovaného průměrného výdělku. Tato náhrada přísluší pouze za pracovní dny. Trvá-li nařízená karanténa déle než 14 kalendářních dní, přísluší zaměstnanci za jednotlivé kalendářní dny dávka nemocenského pojištění.

V programu KEO4 Mzdy zvolte překážku v práci „Karanténa“. Náhradu mzdy po dobu prvních 14 kalendářních dní počítá program automaticky. Po uplynutí 14 kalendářních dní zašlete na ČSSZ přílohu k žádosti o nemocenské dávky.

Pokud se během nařízené karantény zaměstnavatel dohodne se zaměstnancem na výkonu práce z jiného místa (zpravidla z domova) a náleží zaměstnanci za vykonanou práci mzda/plat, nenáleží mu za dobu výkonu práce v době prvních 14 dnů karantény náhrada mzdy/platu, ani výplata nemocenského od 15. dne trvání karantény.

Na dobu karantény nemůže zaměstnavatel zaměstnanci nařídit čerpání dovolené (ledaže by o to zaměstnanec požádal).

Neplacené volno

V některých případech může být situace, kdy není možné aby zaměstnanec pracoval, řešena i čerpáním náhradního volna. Toto je ovšem možné pouze dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. I v době neplaceného volna však musí být za zaměstnance odváděno pojistné na veřejné zdravotní pojištění z minimálního vyměřovacího základu (pokud se nejedná o zaměstnance, za kterého hradí pojistné stát, OSVČ nebo o zaměstnance, který z minimálního vyměřovacího základu odvádí u jiného zaměstnavatele).

V programu KEO4 Mzdy proto doporučujeme v případě čerpání náhradního volna zkontrolovat u zaměstnance nastavení způsobu výpočtu zdravotního pojištění na osobní kartě.

Nejčastější chyby zaměstnavatelů při vyplňování tiskopisů pro ošetřovné najdete v tomto článku.