Typy nemovitostí, které jsou předmětem poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci

<< Zobrazit obsah >>

Navigace:  Pracovní postupy > Poplatky za komunální odpad od 1. 1. 2022 >

Typy nemovitostí, které jsou předmětem poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci

Typy nemovitostí, které jsou předmětem poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci:

rodinný dům,

byt,

stavba pro rodinnou rekreaci.

Rodinný dům

Rodinným domem je nemovitost, kde více než polovina podlahové plochy všech místností slouží pro bydlení, má nejvýše jedno podzemní podlaží, dvě nadzemní podlaží, jedno podkroví a zahrnuje maximálně tři samostatné byty (bytové jednotky).

Má-li rodinný dům nějaké samostatné bytové jednotky, jedná se však o jejich stanovení pouze v rámci daného rodinného domu, který v katastru nemovitostí nelze rozdělit na samostatné byty, tedy na samostatné nemovitosti.

V katastru nemovitostí se v případě rodinného domu jedná vždy o jednu nemovitost.

Předpokládá se, že jde o majetek jednoho vlastníka.

Pokud je vlastníků více, má každý vlastník na domě spoluvlastnický podíl. Vlastnictví je pak společné a nerozdílné.

To platí i v případě samostatných bytových jednotek v rodinném domě.

 

Rodinný dům = 1 nemovitost = 1 povinnost = 1 sběrná nádoba (teoreticky ale může být i více sběrných nádob i s odlišnými identifikátory ID).

vlastník = jeden nebo více

plátce poplatku = vlastník nemovitosti, nebo jeden z vlastníků

 

Byt

Podle ust. § 2236 NOZ (nového občanského zákoníku) je byt místnost nebo soubor místností, které jsou částí domu, tvoří obytný prostor a jsou určeny a užívány k účelu bydlení, a to jak v bytových domech (pouze bydlení) nebo v nájemních domech (bydlení i komerční využití nebytových prostor).

1. Byt v domě na základě podílového  spoluvlastnictví

Byt v podílovém spoluvlastnictví je byt v domě, který není rozdělen na bytové jednotky, a vlastník má pouze procentuální podíl na celém domě, ve skutečnosti tedy žádný byt nevlastní.

Vlastnictví je společné a nerozdílné.

 

takový dům = 1 nemovitost = 1 povinnost = 1 sběrná nádoba nebo i více sběrných nádob i s odlišnými identifikátory (ID)

plátce poplatku = jeden ze spoluvlastníků

2. Byt v činžovním domě nebo družstevní byt

Jedná se o byt v takovém bytové domě, kde všechny bytové jednotky vlastní jeden vlastník  (fyzická nebo právnická osoba).

Vlastníkem může být fyzická osoba, právnická osoba, tzn. i družstvo a developerská firma.

V případě družstva se jedná o právnickou osobu složenou z majitelů jednotlivých členských podílů.

Majitel družstevního bytu má pouze vlastnictví nehmotné movité věci, protože vlastní pouze konkrétní členský podíl v bytovém družstvu a k bytu má pouze nájemní právo, ne vlastnické.

Družstevní byt je dohledatelný v katastru nemovitostí, ale jeho vlastníkem je bytové družstvo zapsané v obchodním rejstříku.

Vlastník v tomto případě jednotlivé bytové jednotky pronajímá.

 

takový dům = 1 nemovitost = 1 povinnost = 1 sběrná nádoba  nebo i více sběrných nádob i s odlišnými identifikátory (ID).

plátce poplatku = vlastník (fyzická osoba, právnická osoba, družstvo nebo developerská firma)

3. Byt v osobním vlastnictví v bytovém domě, s více vlastníky, kde nevzniklo společenství vlastníků jednotek (SVJ)

Společenství vlastníků jednotek (SVJ) – nebylo-li založeno společenství vlastníků již dříve, vzniká dle § 1199 NOZ (nového občanského zákoníku) nově od 1. 7. 2020 v tom případě, kdy je v bytovém domě alespoň pět jednotek, z nichž alespoň čtyři jsou ve vlastnictví čtyř různých vlastníků.

 

Každý majitel bytu (fyzická nebo právnická osoba) má v tomto případě byt v osobním vlastnictví, tzn. vlastní nemovitou věc, která je evidována v katastru nemovitostí.

V domě, kde nevzniklo společenství vlastníků a jednotlivé bytové jednotky jsou v osobním vlastnictví, je nutné považovat každý takový byt za samostatnou nemovitost, a tím pádem každý takovýto vlastník bytu (fyzická i právnická osoba) je i plátcem poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci.

V bytových domech, s více vlastníky, kde byty jsou v osobním vlastnictví, ale kde nevzniklo společenství vlastníků jednotek, je správou domu pověřen správce. Takovýto správce však není z hlediska zákona o místních poplatcích v postavení plátce poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci.

 

takový dům =  každý byt je samostatná  nemovitost = kolik je v domě bytů, tolik bude povinností  = tolik bude sběrných nádob s odlišnými identifikátory (ID)

plátce poplatku = každý vlastník bytu (fyzická nebo právnická osoba)

4. Byt v osobním vlastnictvím v bytovém domě, kde existuje společenství vlastníků jednotek (SVJ)

Společenství vlastníků jednotek (SVJ) – nebylo-li založeno společenství vlastníků již dříve, vzniká dle § 1199 NOZ (nového občanského zákoníku) nově od 1. 7. 2020 v tom případě, kdy je v bytovém domě alespoň pět jednotek, z nichž alespoň čtyři jsou ve vlastnictví čtyř různých vlastníků.

V bytovém domě s více vlastníky, kde vzniklo společenství vlastníků, je právě toto společenství v postavení plátce poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci.

 

bytový dům se společenstvím vlastníků = 1 nemovitost = 1 povinnost = 1 sběrná nádoba nebo i více sběrných nádob i s odlišnými identifikátory (ID)

plátce poplatku = společenství vlastníků bytových jednotek (SVJ)

Stavba pro rodinnou rekreaci

Charakteristika: nemovitost určená k individuální rekreaci.

Předpokládá se, že jde o majetek jednoho vlastníka.

Pokud je vlastníků více, má každý na domě spoluvlastnický podíl.

Vlastnictví je společné a nerozdílné.

 

1 nemovitost = 1 povinnost = 1 sběrná nádoba (teoreticky ale může být i více sběrných nádob i s odlišnými ID)

vlastník = jeden nebo více

plátce poplatku = vlastník nemovitosti, nebo jeden z vlastníků